Soucitná

– Láska, soucit, něha, laskavost –

– Hvězda ukazující cestu –

– Průzračný drahokam zářící v temných hlubinách –

Chtěla jsem zhmotnit "živou vodu pro unavené srdce". Tuším, že bytost, která vznikla, je jen dalším (už po tisíce let prováděným) pokusem o personifikované zpodobnění základního ženského aspektu univerza –⁠⁠⁠⁠⁠ totiž duchovní lásky plné nejvyšší laskavosti a soucitu.

Je pro vás osobně starodávný koncept Bohyně Matky stále živý? Nevnímáte někdy, že zde možná všechny ty inteligentní vyšší síly a bytosti, o kterých hovoří snad každá z kultur světa napříč dějinami, skutečně jsou? Že jsme všichni bez rozdílu v každém okamžiku už od našich prvních krůčků láskyplně vedeni a je o nás pečováno? Nebo jinak - jaké by to bylo, kdybychom to vše připustili a nechali vstoupit do srdce?

Možná bychom pak, i přes všechen vnější hluk a chaos současné společnosti, konečně zažili hluboký pocit bezpečí. Možná bychom se také nechali prostoupit vděčností za to, jak moc jsme byli obdarováni - vždyť nám byl dán ŹIVOT a schopnost vnímat a cítit. Nic skutečnějšího nikdy nezískáme.

Ještě legenda na konec - podlé té byla Tara (obdoba západní Panny Marie, v překladu "Hvězda") zrozena ze slz soucitu bódhisattvy Avalokiteshvary. Říká se, že při pohledu na svět trpících bytostí hluboce plakal a jeho slzy vytvořily jezero, z něhož pak vyšla Bohyně...

Soška má v hrudi zasazen malý kousek přírodního neopracovaného smaragdu, který mi tento příběh vždy připomíná.