Zpět do obchodu

Registrace

Opuka - kámen domova

IMG_0453

Opuka je mořský sediment, který se usazoval v mělkém křídovém moři. Vápence, mramory a žuly nalezneme všude v Evropě, opuku jenom u nás… Byl to také první kámen, který byl na našem území soustavně a hromadně těžen, nejprve na suché zídky slovanských hradišť, a později na první kostely. V románském a gotickém období byla opuka jedním z nejrozšířenějších stavebních materiálů. U názvu OPUKA se v češtině pravděpodobně jedná o jedno z prvních a dodnes používaných označení kamene. Jméno může být starší víc jak tisíc let.

Opuka má tři základní „součástky“- jemný křemenný prach, jílové minerály a uhličitan vápenatý. Bývají přimíseny i drobné zkameněliny a opálové jehlice mořských hub. Barevnost opuky se pohybuje od bílé, šedavé a žluté až po okrovou, oranžovou a hnědou. Je to poměrně lehký a tvárný materiál, který dokáže být velmi trvanlivý, pokud se přihlédne k jeho specifikům. Dříve bylo např. opukové zdivo omítáno a kámen tak byl chráněn před povětrnostními vlivy. Omítka se periodicky obnovovala a kámen nedegradoval. Dnes chceme mít opukové stěny z estetických důvodů odkryté, pak ale musíme problémy způsobené vodou či mrazem řešit jinak.

Na kraji naší vsi je opukový lom, odkud si místní dobývali kámen na stavbu svých pár set metrů vzdálených domů. V zimě, když to ustupující keře a stromy dovolí, zde můžete pozorovat odkryv horizontálně uložených vrstev na poměrně velké ploše. Je to pohled, který člověku umožní představit si měřítko, v jakém přemýšlí Země, ne my... Pokud se od lomu vzdálíte pár minut lesní cestou směrem k centru obce, ocitnete se v Evaňské rokli (přírodní památka). Poputujete podél potoka, který je sycen i prameny vyvěrajícími ve stěnách svahu. I zde si můžete prohlédnout, jakou atmosféru vykouzlí měkké podloží se svou vegetací.

Jak vznikají naše opukové svícny a misky

Zde pro Vás připravujeme fotoreportáž o tom, jak zpracováváme opuku do tvarů misek a svícnů. 

 

Zpět do obchodu